25 top freelancerů: o byznysu (1. díl rozhovoru)

1. Jaký je tvůj vztah k penězům? A čím a jak se u tebe proměnil za posledních dvacet let?

Bál jsem se vždy obou extrémů. Bál bych se situace, kdybych se dostal do finanční tísně, ale jako podobně špatnou situaci vnímám i příliš velký příjem. Bojím se toho, že obrovské sumy mění charakter lidí. A ještě k tomu musíš v životě obětovat hrozně moc, abys měl tak velký finanční úspěch. 

Já se chci mít dobře, mít normální a zdravý finanční příjem, nechci se o to strachovat. Peníze mě ale od nějakého relativně malého množství už dále nemotivují. Chci naopak mít maximum času na svůj život, své blízké a na aktivity, které nezahrnují vydělávání peněz ani jejich nadměrnou spotřebu.

Před 20 lety jsem byl ještě na střední škole. Už jsem podnikal, ale oproti dnešku jsem si nemohl dovolit takřka nic. Taky jsem si ale věcí podstatně víc vážil. A to je pro mě věc k zamyšlení.   

2. Řešíš ve své práci dilema „výměna času za peníze versus opakované příjmy z produktů“? Jaká je tvá strategie? A realita?

Já to takhle nevnímám. Pokud se rozhoduji například kolik času investuji do Marketing Festivalu, tak návratnost neměřím penězi. Ale tím, že extra časem navíc mám tu akci (produkt) možnost zase ještě o něco zlepšit. To mě pohání a ve většině případů při takovém rozhodnutí neřeknu ne.   

3. Co máš teď v hlavě jako svůj největší (tvůrčí) projekt či výzvu pro rok 2024?

Návrat Marketing Festivalu. Jsem si jistý, že hrál obrovskou roli na české scéně v letech 2013–2019. Ale teď jsme na konci pětileté (!) covidové pauzy. A od té doby se změnila spousta věcí. Čeští marketéři výrazně dospěli, internet se stal trochu jiným místem, konkurence a alternativ je opravdu hodně.

Cítím, že Marketing Festival po takové pauze není vůbec o tom, aby letos generoval zisk. Je o obhajobě naší pozice na trhu. O zodpovězení otázky, jestli je tato akce (a obecně další podobné konference) potřeba. A já dělám maximum pro to, aby byla odpověď pozitivní. 

1. Jaký je tvůj vztah k penězům? A čím a jak se u tebe proměnil za posledních dvacet let?

Peníze beru jako možnost. Jako jednu z bran k tomu, jak dělat radost. Nejsou ale mým cílem. Naši mě naučili si peníze vydělat, vážit si jich, ale stejně tak na nich nelpět.   

2. Řešíš ve své práci dilema „výměna času za peníze versus opakované příjmy z produktů“? Jaká je tvá strategie? A realita?

Tyhle věci jsem si musela utřídit pár let zpátky. Proto svou práci dělím na tři části. Zaprvé: čas věnovaný klientům. Tam svůj čas měním za peníze, ale zároveň se tím držím v praxi, učím se a trávím čas se skvělými lidmi. I v tom vidím přidanou hodnotu. 

Zadruhé: čas věnovaný školením. Výdělečně školím v marketingovkách nebo firmách. Spoustu času ale věnuji i studentům na vysokých školách a těm, kteří na školení nemají finance, ovšem právní know-how by podle mě mít měli. Je to moje radost.

A zatřetí: nově díky zlanaření Romana Teuschela a Jindry Fáborského bude moje školení dostupné i formou online kurzu. Je to součást mé vzdělávací mise, pasivní příjem a zároveň mi to přinese víc volného času pro osobní život.  

3. Co máš teď v hlavě jako svůj největší (tvůrčí) projekt či výzvu pro rok 2024?

Už roky mám vyhlídnuté velké žluté křeslo, na kterém chci sedět a hltat fantasy. Letos bych pro něj u nás na vsi ráda postavila roubenku a v ní krb, před který ho chci dát. No… pojďme mi fandit.

1. Jaký je tvůj vztah k penězům? A čím a jak se u tebe proměnil za posledních dvacet let?

Dříve (program od rodičů): Peníze jsou špatné, chtít peníze je neskromné, peníze mají jen ti, co kradou.

Dnes: Až se stydím, jak peníze miluju. Jaký k nim mám intimní vztah. Asi jako strýček Skrblík, když skákal do trezoru s dolárky. Vždy mě bavily budovatelské hry, sbírat bodíky, levelovat postavy. No a teď hraju stejné hry v reálu. A výsledkem jsou peníze.  

2. Řešíš ve své práci dilema „výměna času za peníze versus opakované příjmy z produktů“? Jaká je tvá strategie? A realita?

Jestli řeším? No jéjej. Problém je, že nemám žádnou strategii, protože nevím. Nicméně se to vyřešilo samo. Postupně jsem nabral několik stovek firem, kterým se starám o Google Workspace. 

O některých slyším 3× týdně. O jiných jednou za rok, když mi pošlou PFko. Google mi z těchto klientů dává provizi. A dnes je tato provize už docela pěkný balík. Jen holt musím ty klienty opečovávat, aby byli spokojení a neutekli mi ke konkurenci.   

3. Co máš teď v hlavě jako svůj největší (tvůrčí) projekt či výzvu pro rok 2024?

V červnu na 10 dní vypnu. Úplně. Telefon. E-mail. Lidi. Oči. Uši (pokud nebudu trpět samomluvou). Zapnu mozek (nebo taky vypnu). Jdu se zavřít do tmy. Chci si ověřit, že to vesmír vydrží deset dní bez Mináře.

1. Jaký je tvůj vztah k penězům? A čím a jak se u tebe proměnil za posledních dvacet let?

Asi před 17 lety se má tehdejší přítelkyně zeptala: „A tos jako z těch prvních šesti výplat nic neušetřil?“ Rád bych řekl, že se to od té doby dost změnilo. Ale ona je ta změna pozvolná. Sice ušetřím, jednou za měsíc rozešlu nějaké částky na různá místa (abych si za ně nekoupil další řemínek na své Apple Watch), ale ten vztah je víceméně podobný. 

Jsem rád, že nějaký ten pátek peníze na účtu mám. A že je jich určitě víc, než potřebuji. Ale slovy mého finančního poradce: „Danieli, vidím, že vaše finanční gramotnost roste. Tímhle tempem na to v sedmdesáti přijdete.“ 

Abych zase nebyl za úplného nekňubu: mám tabulku s výhledem na dva roky dopředu. Vidím tam, jestli můžeme na zimu zmizet do tepla, nebo bude lepší koupit kvalitní zimní bundu.

2. Řešíš ve své práci dilema „výměna času za peníze versus opakované příjmy z produktů“? Jaká je tvá strategie? A realita?

Jako jo, řeším. Strategie žádná. Teď třeba vůbec nepracuju. Vím, že až se v dubnu vrátím, budu zase měnit čas za peníze. Nicméně v práci, která mě baví a docela mi jde. Dobrý, že? Akorát, že ne tak úplně. 

Ono po těch 12 letech školení už to bývá na palici. A nezlepší se to ani po čtyřměsíční zimní pauze. Takže je to téma, které mám na talíři. Nechávám ho zrát. 

Vymýšlet věci můžeš ve chvíli, kdy se ti chce vymýšlet. Psát, když se ti chce psát. Ale školit… musíš v den D a hodinu H. A to mi poslední dva roky moc nesedí. 

Takže ani nejde o tu směnu, ale o to, že se nechci vázat na týdny či měsíce dopředu, že budu tam a tam a budu dělat to a to. Protože možná budu zrovna nasraný a nebude se mi chtít.   

3. Co máš teď v hlavě jako svůj největší (tvůrčí) projekt či výzvu pro rok 2024?

Zjistit, co se stane s mou tvorbou, když si dám plánované nicnedělání častěji než tři dny v roce. Zrovna to žiju. Zatím mám jen pocit, že mě nikdo nepotřebuje a nevím, co budu dělat. Ale rozbrečel jsem se jen dvakrát. Z toho jednou fakt hodně, ovšem podle mě za to mohlo pivo. 

Teď vážně: jsem mraky let v jednom kole. V klidu, ale v jednom kole. Takže má výzva? Hodně volna. Já vím, snadné. Jen ne pro mě. Sice tenhle text píšu vleže na gauči se zapnutou klimatizací v Hua Hin, ale jinak se musím furt hýbat a něco dělat.

1. Jaký je tvůj vztah k penězům? A čím a jak se u tebe proměnil za posledních dvacet let?

Nesleduji je. Vím, že jsem schopná se uživit a vždy jsem měla dost. Potřebuji jen, ať vydělám na nezbytné výdaje, včetně pojištění a času pro své neziskové projekty.

To, co je navíc, rozhoduje o tom, jak hodně či málo musím hlídat své osobní výdaje. A nemám problém se přizpůsobit.  

Tento postoj a pocit mám od dob studia na vysoké a život mi jen potvrzuje, že je pro mě správný.   

2. Řešíš ve své práci dilema „výměna času za peníze versus opakované příjmy z produktů“? Jaká je tvá strategie? A realita?

Obecně je pro mě zásadní dělat práci, která má maximální dopad. Více než na finanční myslím teď na vlivový – propagace zdraví prospěšných aktivit.

Proto mám ráda produkty, které mají široký dopad, jako jsou knihy, online kurzy na Seduo.cz nebo moje školení Jídlověda a přednášení pro firmy a veřejnost.   

3. Co máš teď v hlavě jako svůj největší (tvůrčí) projekt či výzvu pro rok 2024?

Vloni jsem s kolegy z think tanku Globopol po šesti letech dotáhla projekt pilotního testování zlepšení nemocniční stravy. 

Dokázali jsme, že i v nemocnicích jde vařit skvěle, ze skutečných potravin a s možností pacientů spolurozhodovat o svém výběru. Napsali jsme z projektu detailní výstupní zprávu a návrh Metodického doporučení, kde vysvětlujeme, jak to jde. 

Návrh je nyní na MZ ČR k připomínkování. A mým hlavním cílem tohoto roku je dostat Metodiku do Věstníku ministerstva zdravotnictví. Je proto potřeba zajistit lobbing, překonat nutriční terapeuty – odmítače změn nebo je přivést k posunu, aby naši metodiku co nejlépe okopírovali a vydali za svoji. 

1. Jaký je tvůj vztah k penězům? A čím a jak se u tebe proměnil za posledních dvacet let?

Divný. Vyrůstal jsem v poněkud nemajetné rodině, nikdy jsem (až na jednu malou výjimku) od nikoho nic nedostal, žádné stavebko, byt od rodičů, nedejbože barák. A jak táta to s penězma moc nikdy neuměl, tak já po něm. 

Výsledkem bylo, že jak jsem začal nějaké peníze nosit do rodiny, vše se rozfofrovalo. A pak jsem začal dlužit. A ještě víc. A znovu. Když jsem kolem čtyřicítky vyčistil poslední dluhy, bylo to… no krása. To se nedá popsat slovy. Vlastně TO pro mě bylo bohatství: nedlužit. 

I proto jsou peníze pro mě spíš zdrojem stresu, nutné zlo, nástroj zabezpečení sebe a rodiny. Teď už nějakou malou zásobu mám, přináší to klid. Ale bohatý nejsem a ani být nepotřebuju. Díky, tati. Skutečně bohatých lidí jsem za život pár potkal a při vší úctě… neměnil bych. Ani den. Ani s jedním.  

2. Řešíš ve své práci dilema „výměna času za peníze versus opakované příjmy z produktů“? Jaká je tvá strategie? A realita?

A kdo ne? Ještě před pár lety jsem to řešil hodně. Přišel jsem na 100+1 báječných nápadů… Ale nakonec nic, než měnit svoji mentální kapacitu za peníze, neumím. Přináší to samozřejmě palčivé otázky: co když se ta kapacita sníží? Co když mě to definitivně přestane bavit? Co když? Co když? 

Nevím. Nemám odpovědi a jsem si vědom toho, jak blbě křehké to celé je. Až nebezpečně. Vůči rodině. Vím to. Třeba ještě na něco přece jen přijdu. Proto pracuju co nejvíc a za co nejvíc. Dokud to jde.

Ono to ale nese i pozitivní aspekty – prostě nemít na výběr je strašně důležité. Ne dělat, co miluju. Ale milovat, co dělám. Rutina. Ostří to mozek. Drží to nad hladinou zakrnění. Ale jako takhle: furt tajně doufám, že to trefím. 🙂

3. Co máš teď v hlavě jako svůj největší (tvůrčí) projekt či výzvu pro rok 2024?

K výročí deseti let na volné noze chystám třetí (a už asi poslední) kampaň na sebe sama. Finišujeme přípravy, ladíme poslední detaily. Koncept, který jsem měl v hlavě, nakonec vypadá úžasně. Dopřál jsem si top tým, áčkovou produkci, tak jak to mám rád. 

Vyhřebelcuju kovářovu kobylu, okovám, repozicuju svůj brand. A zase po čase krapet zaprovokuju – což teda, hm, v té naší branži není nic složitého. Pár let jsem se k tomu odhodlával; ono když všecko hezky funguje… nechce se. Ale je to tu. A těším se na to!

K tomu spustím nový byznys model, ve kterém si poprvé za 10 let (a vůbec poprvé za celých 25 let práce) dovolím klienty vybírat. Potažmo odmítat. To bude (pro mě) výzva největší. Brzy to jde ven, držte palce.

1. Jaký je tvůj vztah k penězům? A čím a jak se u tebe proměnil za posledních dvacet let?

Mám ráda peníze a je mi dobře, když kolem mě volně proudí. Ke mně i ode mě zpět k ostatním. Nejsem typ, který potřebuje generovat přebytky a cpát si je pod polštář. Když si něco odkládám, tak vždy s jasným záměrem. Teď mám třeba na spořicím účtu obálku na dodávku.

Můj vztah k penězům se nejvíc proměnil v posledních pěti letech. Na začátku toho období jsem byla ekonomicky na svém dosavadním vrcholu. Měla jsem na starost jen sebe a většinu času věnovala dobře placeným zakázkám. Docela rychle a lehce vydělávala a podobně rychle a lehce utrácela. 

Pak přišly děti (4 a 2 roky) a já se rozhodla, že do doby, dokud o to budou stát, chci být většinu času s nimi. Tím se postupně proměňuje vše ostatní včetně mého vztahu k penězům. Naučila jsem se jich mít mnohem míň a být s tím v pohodě. 

2. Řešíš ve své práci dilema „výměna času za peníze versus opakované příjmy z produktů“? Jaká je tvá strategie? A realita?

Obdivuju, když si někdo vytváří takové ty tvůrčí bloky a na jejich konci vyplivne hotové veledílo. Fakt. Já teď ale nějak víc inklinuju k malé průběžné práci s klienty 1:1 – v živém čase a s okamžitou reakcí.

Produkty mám také (předtočené kurzy), ale pokud bych to myslela vážně, nemůžu si to prodávat sama. To mě nebaví a hlavně mi to ani nejde.   

3. Co máš teď v hlavě jako svůj největší (tvůrčí) projekt či výzvu pro rok 2024?

Možná, že přesně tohle – viz předchozí odpověď. Vzít ty své poctivě připravené, ale už prachem zapadané, video kurzy a dotáhnout to s nimi do pořádného produktu.

1. Jaký je tvůj vztah k penězům? A čím a jak se u tebe proměnil za posledních dvacet let?

Před dvaceti lety mi bylo jedenáct a určitě jsem měl našetřenou aspoň tisícovku. Moji rodiče byli vždy skromní a vedli mě ke spořivosti. Někdy ve dvaceti už jsem při studiu vydělával dost na to, abych se o sebe postaral. 

Od té doby se systematicky učím nevnímat peníze jako cíl, ale jen prostředek, který má člověku zjednodušovat život. Abych si to připomínal, posílám peníze na charitu a taky si občas koupím nějakou zbytečnost.  

2. Řešíš ve své práci dilema „výměna času za peníze versus opakované příjmy z produktů“? Jaká je tvá strategie? A realita?

Já se především snažím volno nevnímat jako obětování peněz pro čas. Řekl bych, že mi v posledních letech jde pracovat přesně v té míře, která mi dělá radost. To znamená tak, abych ještě měl pocit, že bych zvládl pracovat víc. 

Volný čas se pak snažím trávit kvalitně a naplňujícím způsobem – buď s blízkými lidmi, sportem nebo něčím, co mě rozvíjí. 

Právě proto, že kombinuju opakované příjmy z produktů (psaní knih) a výměnu času za peníze (přednášky), nemám přesný přehled o tom, kolik vydělávám. Dlouhodobě je to ale víc, než utrácím – dokážu si něco investovat na stáří, postarat se o rodinu a to mi stačí. 

3. Co máš teď v hlavě jako svůj největší (tvůrčí) projekt či výzvu pro rok 2024?

Zakládání rodiny, více psaní a taky času offline.

1. Jaký je tvůj vztah k penězům? A čím a jak se u tebe proměnil za posledních dvacet let?

Vzhledem k naší historii mám dojem, že v Česku vztah k penězům teprve objevujeme. Dříve byl bohatý člověk předem podezřelý. Dnes jsme v dalším extrému: každou chvíli od někoho slyším, že svou práci nedělá kvůli penězům. Že by nás neměly motivovat.

Já to mám jinak. Prachy miluju. V podnikání vždycky byly, jsou a budou hlavním měřítkem úspěchu. Pokud byznys nevydělává, nemá šanci dělat svět lepším: vytvářet krásné pracovní prostředí, dobře ohodnotit zaměstnance, investovat do svého rozvoje.

Kdo o nich nedokáže otevřeně mluvit, ten to bude mít v podnikání mnohem těžší než někdo s pragmatičtějším přístupem. Peníze jsou pro mě motivace, palivo, energie i prostředek, jak zajistit sebe a svou rodinu. Nedělám to jenom kvůli nim; jsou ale velmi důležité a bez nich by to nešlo.

2. Řešíš ve své práci dilema „výměna času za peníze versus opakované příjmy z produktů“? Jaká je tvá strategie? A realita?

Já se v podnikání i v životě snažím vyhýbat černobílému myšlení a rozhodování se pouze mezi A a B. Proto takto nepřemýšlím. Pokud za hodinu práce vydělám milion korun, rád za něj svůj čas vyměním. Pokud mi tvorba produktů zabere více času, než kolik vydělám jinak, tak jim možná nedává smysl věnovat energii.

Sebe, kolegy i své klienty vedu spíše k uvažování o maximalizaci byznys potenciálu. Moje strategie je „vydělávat stále více peněz stále jednodušeji“. To je ve skutečnosti velmi složitá věta, nad kterou se dá diskutovat spoustu hodin. A vede k celé řadě výstupů: co dělat, čemu se věnovat a jak stavět budoucnost tak, aby se vydělávání peněz stále zjednodušovalo.

3. Co máš teď v hlavě jako svůj největší (tvůrčí) projekt či výzvu pro rok 2024?

Vlastně to, co jsem psal v předchozí odpovědi. Maximalizovat svůj potenciál a pracovat na tom, abych vydělával stále více peněz stále jednodušeji. 

V praxi to znamená, že chci odvádět co nejlepší práci pro své zákazníky. Tedy předávat jim co nejhodnotnější a nejpraktičtější know-how v rámci podcastů, offline akcí, článků, ale i jako mentor při konzultacích 1:1. 

Připravujeme také rozsáhlý rebranding, který mi má lépe pomoci ukázat, kým jsem se za 13 let budování MladýPodnikatel.cz stal a kým jsem dnes.

1. Jaký je tvůj vztah k penězům? A čím a jak se u tebe proměnil za posledních dvacet let?

Kdykoli dostanu instrukci „zavři oči a představ si své peníze“, vybaví se mi atraktivní muž. Takže ano, máme spolu vztah. A poměrně láskyplný. 

Přinejmenším já jsem na tom vztahu posledních dvacet let intenzivně pracovala. Afirmace, meditace, terapie, EFT, konstelace… you name it.

Proto jsou cenotvorba a money mindset moje oblíbená témata. Když vidím, že to jde změnit, tak už si to troufám i učit ostatní.

2. Řešíš ve své práci dilema „výměna času za peníze versus opakované příjmy z produktů“? Jaká je tvá strategie? A realita?

Přijde mi, že o tom, jak přestat měnit čas za peníze, kolem mě mluví úplně všichni. Holt je to trend. Ale mě to s klienty 1:1 individuálně a naživo baví nejvíc. 

Nějaké digitální a online produkty sice mám, ale jádrem mého byznysu je pořád podnikatelské poradenství a mentoring. A zatím se mi na tom nechce nic měnit.

3. Co máš teď v hlavě jako svůj největší (tvůrčí) projekt či výzvu pro rok 2024?

Už jsem dlouho nevydala žádnou e-knihu. Naposledy 4 cesty duše v roce 2020. Takže se letos chystám na další. Bude se jmenovat Autentický marketing a vyjít by měla na podzim.

1. Jaký je tvůj vztah k penězům? A čím a jak se u tebe proměnil za posledních dvacet let?

Před dvaceti lety jsem měl ojeté auto, tři tenisové rakety, nějaké oblečení a pár bot. Ale měl jsem touhu být úspěšný a majetek získat. Měl jsem taky babičku, kterou jsem miloval. A rodiče.

Dnes majetek mám. Ale nemám babičku ani rodiče. A už zatraceně dobře vím, jaká z těch situací byla lepší. Naštěstí mám skvělou ženu a krásnou zdravou dceru, do které se babička převtělila – kdo znal a zná, tak ví…

A úplně na rovinu říkám, že s majetkem je spousta věcí jednodušších. Ale štěstí ti do mysli a do života nepřinese.

2. Řešíš ve své práci dilema „výměna času za peníze versus opakované příjmy z produktů“? Jaká je tvá strategie? A realita?

No já spíš v posledních letech řeším, jak nepracovat 14 hodin denně. A jde mi to zoufale pomalu. V realitách je při prodeji nemovitostí zaběhnutý systém procentuálního ohodnocení. Tam toho moc nevymyslím. 

Pár let si hraju s myšlenkou vytvořit „kuchařku“ pro kupující. Do nákupu nemovitosti spousta lidí vletí bez správných informací. Mnohdy jdou do rizika, nechají se napálit a já bych je chtěl nějakou automatickou formou ochránit před hlavními riziky. Jen jsem na to ještě nenašel čas.

3. Co máš teď v hlavě jako svůj největší (tvůrčí) projekt či výzvu pro rok 2024?

Sixpack. 🙂  Není to úplně tvůrčí projekt. Ale výzva jo! A chci se učit hrát na ukulele. To je tvůrčí, i výzva, ale jen pro mě – a taky pro ženu s dcerou, které to budou muset poslouchat.

Pracovně mám letos už za sebou první online workshop pro makléře. Měly by vzniknout ještě tři další a z nich pak následně čtyři samostatné e-booky.

Největším tvůrčím projektem určitě budou nové webové stránky michalsoucek.com. Ale tam se o mě starají skvělí kolegové, takže to bude hlavně jejich práce. 

1. Jaký je tvůj vztah k penězům? A čím a jak se u tebe proměnil za posledních dvacet let?

Asi to bude znít jako klišé, ale peníze jsou pro mě prostředkem ke svobodě. A jak se říká – nejlepší je, když je nemusíte řešit a myslet na ně. Nejsou pro mě ale tou hlavní motivací k práci. Tou je (naštěstí) hlavně má vnitřní touha tvořit, stavět a přivádět nápady k životu. 

2. Řešíš ve své práci dilema „výměna času za peníze versus opakované příjmy z produktů“? Jaká je tvá strategie? A realita?

Přesně to je jednou z klíčových myšlenek Budoucnosti nepráce – produktivizovat služby a zvyšovat hodnotu, kterou dokážu vytvořit za čas, který věnuji práci.

V mém případě kombinuji jak tvorbu produktů (zejména nová kniha a připravovaný online kurz), tak vzdělávacích aktivit jako Digital Leadership Masterclass nebo Digi Challenge, které fungují jako „cohort based learning“ programy (účastní se jich skupina lidí).

O práci s klienty ale nechci přijít. Proto stále věnuji dost času diskusím, konzultacím, workshopům. Jednak mě baví, vypadá to, že baví i klienty a hlavně na nich řešíme neuvěřitelně zajímavé věci (od digitální strategie po vymýšlení programů pro AI ambasadory). A právě tyto diskuse jsou pro mě tím nejlepším učením.

3. Co máš teď v hlavě jako svůj největší (tvůrčí) projekt či výzvu pro rok 2024?

Překlad knihy Budoucnost nepráce do angličtiny a dalších jazyků a dobytí globálního trhu. 🙂

1. Jaký je tvůj vztah k penězům? A čím a jak se u tebe proměnil za posledních dvacet let?

S postupem času jsem došla k závěru, že to nejdůležitější na světě je zadarmo. Je krásné pořídit si na zahradě bazén a saunu, ale když vás třeba neobejmou vaši nejbližší, tak mi ty věci nedávají smysl. Žádná hmotná věc mi prostě nezaručí ani dobrou náladu ani pocit štěstí. 

Neříkám ale, že není super „zas tak moc neřešit peníze“ a koupit si třeba hezkou věc na sebe, když mě někde něco zaujme. Toho si moc vážím. Jsem v tomhle asi specifická, ale stejně mám pak největší radost z dobrého pořízení oblečení v rámci swapu, protože tam vidím i tu udržitelnost.   

2. Řešíš ve své práci dilema „výměna času za peníze versus opakované příjmy z produktů“? Jaká je tvá strategie? A realita?

Neřeším, protože mě baví individuální potřeby lidí a zpracování dovolených na míru. Na což se ostatně moje cestovní agentura ČambiTour zaměřuje.   

3. Co máš teď v hlavě jako svůj největší (tvůrčí) projekt či výzvu pro rok 2024?

První, co mě napadlo, tak porodit zdravé dítě a sama to zvládnout ve zdraví. Termín mám už každým dnem. 

Pokud se mám držet byznys tématu, tak to bude určitě práce kolem apartmánu v božím italském městě Monopoli, který jsme nově zakoupili. Plánujeme ho v rámci projektu Monopoli.cz nabízet klientům. 

Ač jsou mé zkušenosti s prací v cestovním ruchu bohaté, tak s pronájmem vlastní nemovitosti v zahraničí zkušenosti nemám. Takže se vše učím za pochodu.

1. Jaký je tvůj vztah k penězům? A čím a jak se u tebe proměnil za posledních dvacet let?

Beru je jako běžnou součást života a podnikatele. Fungují jako ukazatel zhodnocení vaší snahy. Jejich případné větší množství mi pomáhá realizovat své osobní projekty a cesty. 

Nesouhlasím s názorem, že peníze kazí lidi. Kdybychom místo peněz měli zlato, kuličky či cokoli dalšího – lidé by byli stejní. Řekl bych, že ideální je mít k penězům lehce pozitivní vztah: abyste se snažili jich mít rozumně více. Znám manažery, kteří mají hodně peněz, sedí od rána do večera v práci a nic ze života nemají. I proto jsem na volné noze.

Můj vztah nejvíc ovlivnily dvě zkušenosti. Zaprvé několik let práce v Alza.cz. Tam mě naučili peníze počítat, vyhodnocovat, brát je jako samozřejmou věc. A za druhé to jsou děti a rodina, díky kterým jsem si uvědomil, že peníze nejsou to hlavní a šťastným vás neudělají.  

2. Řešíš ve své práci dilema „výměna času za peníze versus opakované příjmy z produktů“? Jaká je tvá strategie? A realita?

Má práce je hodně sezonní. Jsou měsíce, kdy nemám do čeho kopnout. Jindy zas totálně nestíhám. Během sezóny se tak musím snažit vydělat co nejvíc.

Zároveň jsem si postavil externí tým. Během špičky tak práci rozdělím mezi více lidí. Umožní mi to obsloužit víc zákazníků, nezbláznit se z toho, zachovat si volný čas – a mám i větší nabídku služeb (každý jsme dobrý v něčem jiném). 

Opakované příjmy z produktů by byla skvělá věc. Snažím se takto prodávat svou autorskou tvorbu. Bohužel aktuálně to jsou velmi nepravidelné příjmy, na které se nedá spolehnout. Spíš takový bonus navíc.

Celkově se snažím dosáhnout stavu, kdy budu mít co nejvíce peněz za co nejméně času. Abych měl čas na své projekty či rodinu.  

3. Co máš teď v hlavě jako svůj největší (tvůrčí) projekt či výzvu pro rok 2024?

Už dva roky dělám na projektu fotografií monumentálních staveb architektury doplněné různými lidskými postavami. 

Z různých důvodů ale nejde projekt tak rychle, jak bych chtěl. Rád bych ho letos posunul o velký kus. Už teď ale vím, že to nebude snadné, protože mě čekají tři velké fotografické expedice.

1. Jaký je tvůj vztah k penězům? A čím a jak se u tebe proměnil za posledních dvacet let?

V podnikání to vnímám tak, že lidé svými penězi hlasují – podporují to, co jim přijde smysluplné. Když si moje kurzy a knihy kupují, beru to jako důkaz, že to lidem přináší skutečnou hodnotu. Za to jsem velmi vděčný.

V osobní rovině to cítím tak, že peníze mi dávají obrovskou míru svobody. Neřešit, jestli budu muset učit tak, jak mi někdo řekne, jestli budu mít na dovolenou, dárky… 

Tvrdit, že peníze jsou nejdůležitější, by bylo (dle mého) pitomé. Tvrdit, že mi peníze nezlepšují kvalitu života, by byla (dle mého) póza, abych si nepřipadal konzumně či blbě.

A za 20 let se ten vztah proměnil velice. Peníze jsem hodně honil, abych měl třeba na hypotéku. Když jsem vytvořil první finanční rezervu, přišla obrovská radost. Dnes už peníze nijak extra neřeším. Nemyslím, že bych byl šťastnější, kdyby mi někdo dal třeba sto milionů.   

2. Řešíš ve své práci dilema „výměna času za peníze versus opakované příjmy z produktů“? Jaká je tvá strategie? A realita?

Řeším. Dlouhodobě. Už roky dozadu jsem dospěl k rozhodnutí, že nechci svůj čas vyměňovat za peníze. Že chci prodávat své know-how, ne svůj čas. Nebylo to ani lehké, ani rychlé, ale podařilo se to. Dnes již svůj čas za peníze nenabízím.

Nejtěžší byla ta část, kdy jsem ještě musel na full-time pracovat – abych měl peníze na běžný život. A zároveň po nocích dělal na věcech, které budu časem moct začít prodávat. Pár let to zabralo. Ale cítím, že to mělo smysl.

3. Co máš teď v hlavě jako svůj největší (tvůrčí) projekt či výzvu pro rok 2024?

Já věřím spíš v evoluci než revoluci. Což zní levně, ale fakt to shrnuje moje momentální nastavení. Nemám v rukávu žádný jediný trumf, ze kterého si má svět sednout na zadek.

Hodně se ale těším na první audioknihu, kterou budu z poloviny namlouvat. Chystám i sérii knih s hrami pro učitele, na kterých pracuji asi 15 let. Dále nové online kurzy, e-booky… a moc rád bych se dostal s pořadem o angličtině do rádia a/nebo televize. 

Ve svých plánech ale taky mám (a to mi přijde důležitější), že chci být letos: fitter, slimmer, happier and richer. 🙂

1. Jaký je tvůj vztah k penězům? A čím a jak se u tebe proměnil za posledních dvacet let?

Můj vztah začal dětskou představou: chci být bohatá. Pokračoval studenou sprchou: 8 měsíců práce bez víkendů na výletních lodích v Americe. Pak jsem byla v zahraničí: občas neměla na Mekáč, ale žila si jen sama pro sebe. 

Největší lekce přišla, když jsem se ze živnostníka stala spolumajitelkou firmy s 10 zaměstnanci. Zodpovědnost za lidi a jejich rodiny mě naučila přemýšlet, plánovat a taky se kvůli penězům daleko víc stresovat. Proto jsem se ve finančním plánování dovzdělala. 

Jsem pořád na cestě k tomu, jak mít vztah k penězům dobře nastavený. Umět se ohodnotit, říct si adekvátní částku. 

Chci se každé ráno probudit a sama rozhodnout – kde, co, s kým, pro koho a za kolik budu tvořit. Taky si přeji, aby součástí školní výuky byla finanční gramotnost. Myslím, že zdravý vztah k penězům je součástí vlastní sebehodnoty i duševního zdraví.   

2. Řešíš ve své práci dilema „výměna času za peníze versus opakované příjmy z produktů“? Jaká je tvá strategie? A realita?

Řeším to téměř denně. Víme a máme spočítané, že vyvíjet nové věci stojí obrovské zdroje energie i financí. Neustále se snažíme zlepšovat proces opakovaných příjmů. Prodávat něco, co je už vymyšlené, odzkoušené, funkční a nemusí se měnit. 

Netvrdím ale, že někdy nepohoříme. V našem odvětví je totiž těžké nepodlehnout touze launchovat a vyvíjet víc a víc novinek. Momentálně pracujeme na ucelené sadě produktů, kterou bychom nabízeli opakovaně většímu portfoliu klientů. 

Ve své ilustrátorské praxi toto téma zatím neřeším. Je to dané tím, že momentálně zabírá jen zlomek mého pracovního času. A vybírám si spíš projekty pro radost. Vkládám do nich veškerou kreativitu a nechci z nich dělat opakované produkty.  

3. Co máš teď v hlavě jako svůj největší (tvůrčí) projekt či výzvu pro rok 2024?

Být minimálně měsíc v roce na dovolené bez zapnutí firemního mailu, chatu, telefonu…

Dále pak workshopy pro středoškoláky, kteří sní stát se návrháři, ale potřebují si osahat, co to reálně znamená. Vytvořit obsah pro arteterapeutické kurzy a k tomu potřebné doplňky. Udržet si ranní kreslicí rituál, ze kterého pro mě vznikají důležité skicy a nápady pro tvorbu. 

A začít zase tetovat. 

1. Jaký je tvůj vztah k penězům? A čím a jak se u tebe proměnil za posledních dvacet let?

K penězům jako takovým nemám žádný vztah, na rozdíl od majetku. Peníze beru jako prostředek, který v pracovním kontextu spoluurčuje podstatu většiny vztahů. Peníze jsou samozřejmě součástí majetku, v mém případě však okrajový. Obecně vnímám peníze jako prostředek, nikoli cíl. V tomto ohledu se můj pohled v dospělosti nijak nezměnil.

2. Řešíš ve své práci dilema „výměna času za peníze versus opakované příjmy z produktů“? Jaká je tvá strategie? A realita?

Neřeším. Jsem finančně zajištěný do té míry, že mohu pracovat už jen na věcech, které dávají smysl mně i ostatním. Část svého času dávám k dispozici klientům v rámci poradenské praxe, protože mou pomoc a podporu potřebují. Reálně se snažím svůj čas rozdělovat tak, abych maximalizoval jeho celkový přínos.

3. Co máš teď v hlavě jako svůj největší (tvůrčí) projekt či výzvu pro rok 2024?

Začínám pracovat na nové publikaci o finančním sebeřízení. Hlavní rešerši a ideovou přípravu mám hotovou. Nyní se posouvám do fáze integrace více než tisícovky poznámek do zettelkasten, přípravy veřejného průzkumu a zpracování několika desítek hloubkových rozhovorů.

1. Jaký je tvůj vztah k penězům? A čím a jak se u tebe proměnil za posledních dvacet let?

Pozitivně-neutrální. Peníze vnímám jako jeden z prostředků ke svobodě a klidné hlavě. 

Chci mít tolik peněz, abych se nemusela rozmýšlet, jestli si koupím sýr za 20 Kč nebo za 100 Kč – a mohla se soustředit na důležitější věci. Abych si mohla koupit školení, na které zrovna narazím a chci se na něj přihlásit. A nemusela čekat, až si na něj našetřím. 

Zároveň se snažím své životní náklady nenavyšovat nákupem nepotřebných věcí nebo nákupy z rozmaru. Utrácím primárně za knížky, školení a za odpočinek. To beru jako investici do sebe, ne jako „utrácení“. Můj vztah k penězům je za ty roky stále stejný. Změnil se asi jen v tom, že přemýšlím víc ve velkém.  

2. Řešíš ve své práci dilema „výměna času za peníze versus opakované příjmy z produktů“? Jaká je tvá strategie? A realita?

Od 2023, kdy jsem otevřela svou Agile Master Class, už ne. Pro obživu teď „musím“ pracovat asi 4–8 h týdně – a vydělám si stejně jako dřív, kdy jsem měla dobře placenou práci na plný úvazek. 

Všechen čas, který mám navíc, pak dávám do své tvorby a sebevzdělávání. Což pro mě není práce; zároveň mi to ale generuje zákazníky pro mé placené produkty či služby. Nebo mi je to umožňuje škálovat. 

Občas vezmu nějakou velmi krátkou a časově nenáročnou spolupráci, kde vyměňuju čas za peníze (obvykle konzultace nebo mentoring). Tam si ale hodinovku nacením tak, že se mi výrazně vyplatí do toho jít. Podmínkou je, že je to maximálně na 2 hodiny týdně.  

3. Co máš teď v hlavě jako svůj největší (tvůrčí) projekt či výzvu pro rok 2024?

Ráda bych se co nejvíc vrátila k tvorbě obsahu. Psaní recenzí chytrých knih a seberozvojových článků na svůj blog. Protože to mě baví ze všeho nejvíc. 

Aby to bylo možné, potřebuju zvládnout co nejvyšší míru automatizace Agile Master Class. A najít někoho, kdo mi pomůže s přípravou Knihy měsíce a s tvorbou či zlepšováním dalších projektů. 

Nápadů mám spoustu, jen se mi aktuálně velmi těžko kloubí s dvouletým věčně nespícím synem. Mou největší výzvou pro tento rok bude najít osobu, která mi pomůže s realizací mých nápadů – abych se mohla věnovat i prckovi, dokud je ještě ve věku, kdy o to stojí.

1. Jaký je tvůj vztah k penězům? A čím a jak se u tebe proměnil za posledních dvacet let?

Peníze jsou pro mě palivem pro byznys i pro život. Nejsou nejdůležitější, ale bez nich to jde těžko. A tak k nim i přistupuji.

Nikdy jsem neutrácel za zbytečné kraviny a nikdy jsem úplně nechápal lidi, co si berou úvěr kvůli dovolené nebo nákupu vánočních dárků. Přesto jsem o penězích dříve neuvažoval příliš dlouhodobě. Teprve nedávno jsem začal pravidelně investovat, nejvíc do akcií.  

2. Řešíš ve své práci dilema „výměna času za peníze versus opakované příjmy z produktů“? Jaká je tvá strategie? A realita?

Tohle je pro mě v posledních letech jedno z ústředních témat mého byznysu. I vzhledem k rodinné situaci: kromě „hustého byznysmena“ chci být také dobrým tátou (mám 4 malé děti). 

Řeším možnosti škálování a automatizace, hodně mi v tom pomáhá chytrý e-mailing. Zlatá éra předtočených online kurzů je podle mě pryč, je třeba hledat jiné modely. Stále je u mě dominantní klientská práce (konzultace, mentoring, tréninky). Mé příjmy z produktů dnes činí asi 20 %, během tří let bych se chtěl dostat na 50 %.

Produktem, jenž lze dobře škálovat, je kniha, které se prodalo víc než 52 tisíc kusů, to mi udělalo velkou radost. Dál mám několik online kurzů. Určitým „hybridem“ jsou veřejné semináře, tam se příjmy dají škálovat také poměrně dobře – ať mám na tréninku 4 nebo 12 lidí, objem práce je stále stejný, tržby jsou však nesrovnatelně jiné.

3. Co máš teď v hlavě jako svůj největší (tvůrčí) projekt či výzvu pro rok 2024?

Mým nejúspěšnějším počinem posledních tří let je Univerzita vyjednávání, což je „high-ticket“ produkt v ceně 77 tisíc korun. Jde o čtyřměsíční výcvik složený z online kurzů, šesti dnů online tréninku v malé skupině a dvouhodinové individuální konzultace.

Cílem pro tento rok je přijít s novou verzí – udělat z výcviku i čtyřdenní intenzivní trénink, který proběhne naživo. Zavřeme se na hotelu a čtyři dny budeme od rána do večera vyjednávat, diskutovat a učit se nové věci. Věřím, že to je forma, která bude některým lidem vyhovovat víc než online setkávání.

1. Jaký je tvůj vztah k penězům? A čím a jak se u tebe proměnil za posledních dvacet let?

V pětadvaceti jsem přečetla Kiyosakiho knihu Bohatý táta, chudý táta. Tím se ve mně proměnilo vnímání z „peníze jsou ta zlá věc, která kazí lidi“ na „peníze jsou super nástroj”.

Pak jsem se vrhla do podnikání a očekávala, že když tomu budu několik let dávat vše, stane se ze mě miliardář. Posledních pět let bojuju s frustrací, proč jsem se ve finančním růstu zastavila o několik řádů níž, než jsem chtěla. „Proč i když přitlačím, tak tím další postup prostě neurvu?“ Přišlo rozčarování, únava, vyhoření.

Poslední rok se mi hodně ulevilo, když jsem přestala svoje projekty a jejich finanční výsledky hodnotit pojmy povedlo se/nepovedlo se. A vrátila se tak trochu do mysli začátečníka. Zkouším si zase hrát. O naprosté finanční svobodě jsem snít nepřestala, nechci k ní ovšem dojít dřením na kost, ale metodou radostných experimentů.   

2. Řešíš ve své práci dilema „výměna času za peníze versus opakované příjmy z produktů“? Jaká je tvá strategie? A realita?

Pár let před mateřstvím jsem natočila zřejmě první český tvůrčí video kurz. Byla to velká revoluce a prodával se i bez marketingu. Před 11 lety se mi narodil syn s vleklými zdravotními problémy. A já věděla, že nebudu moct prodávat svůj čas. Tak jsem začala tvořit celé portfolio online kurzů.

Za covidu se natáčení všichni doučili a zamořili online prostor nepřehledným množstvím materiálů, ve kterých už nevyčnívám tak, jak dřív. Asi rok jsem se nad tím rozčilovala. Pak jsem sesumírovala momenty, kdy se mi dařilo – vždy, když jsem vymyslela něco nového! 

První videokurz, první tvůrčí podcast, první online kurzy tvůrčího podnikání. A jasně mi z toho plyne, že musím vymyslet něco nového, abych měla zase pár let náskok. Tak teď dumám nad tím, co to bude.  

3. Co máš teď v hlavě jako svůj největší (tvůrčí) projekt či výzvu pro rok 2024?

Ve Tvůrcích v praxi budeme letos vydávat tři nové online kurzy. Je kolem toho spousta práce – zabere mi tak tři čtvrtiny času. 

Zbytek si chci nechat na experimenty. Čím dál víc cítím, že v mém profesním životě vzniká prostor na něco dalšího. Nějaký velký projekt s opravdu výrazným společenským přesahem. Něco, pro co můžu znovu hořet. Mým tématem pro tento rok je věnovat se svým experimentům, aby vznikl jasný obrys něčeho nového.

Největší úkol bude nenechat se strhnout výkony a úspěchy ostatních. Pocitem, že mi něco utíká. Uvědomovat si, že běžím jiný závod, ve kterém není důležitá rychlost, ale směr.

1. Jaký je tvůj vztah k penězům? A čím a jak se u tebe proměnil za posledních dvacet let?

Dřív mě motivovaly peníze. Chtěl jsem se mít líp než průměr. S prvními většími penězi jsem zjistil, že kromě lepšího auta se mi v životě nic moc nezměnilo. Jen mám víc zodpovědnosti. 

Od té doby se snažím ve všem, co dělám, balancovat zisk versus stres. Dělat toho méně za více. Dobrý pocit > hodně peněz. 

Na druhou stranu mě baví ta hra. Hledat cesty a strategie, jak udržitelně růst a posouvat se. 

2. Řešíš ve své práci dilema „výměna času za peníze versus opakované příjmy z produktů“? Jaká je tvá strategie? A realita?

Zkusil jsem si oboje. Každé má své výhody a nevýhody. Můj přístup je snažit se kombinovat výhody z obou modelů. Aktuálně v týmu prodáváme primárně svůj čas. Celá strategie stojí a padá na těchto základech: 

1. Do systému vkládám jen vybrané projekty (kde doručíme výrazně vyšší hodnotu, než je naše cena). 2. Do týmu nabírám jen špičkové kolegy (minimalizace reklamací, nulová fluktuace). 3. Tvořím silné procesy (maximalizace ziskovosti).

Podrobněji jsem o tom mluvil v nedávném dílu podcastu Tomáše Pohla. Vše zkrátka stavím na silných základech s důrazem na procesy. To mi umožňuje jednoduše a stabilně růst. 

3. Co máš teď v hlavě jako svůj největší (tvůrčí) projekt či výzvu pro rok 2024?

Pokračovat ve strategii z předchozí odpovědi. Pracovat na tom, abychom si mohli ještě víc vybírat nové zakázky a přitahovat ještě víc talentů do týmu. A taky dál zvyšovat naši hodnotu pro klienty. 

1. Jaký je tvůj vztah k penězům? A čím a jak se u tebe proměnil za posledních dvacet let?

Věřím, že můžeme žít své poslání a být za to skvěle placení. Peníze miluji. Vztah k nim považuji v byznysu za zcela zásadní – a velmi dobře odráží i naši sebehodnotu. 

Největší zkoušku a důležitý milník na své cestě jsem zažila, když mi před sedmi lety v podnikání shodou zvláštních okolností hrozil osobní bankrot. Rozhodla jsem se, že si z této zkušenosti nasbírám co nejvíc moudrosti a posunu se podnikatelsky skokově dál. A to se stalo. 

S radostí sdílím mnohé finanční lekce, ale i milníky a své konkrétní obraty veřejně, abych zejména ženy povzbudila, co vše je možné. 

2. Řešíš ve své práci dilema „výměna času za peníze versus opakované příjmy z produktů“? Jaká je tvá strategie? A realita?

Stejně jako hojnost a peníze je pro mě práce s časem zejména o mindsetu. V podnikání se cítím časově svobodná a vybírám si, kam své tvoření zaměřím a jak často ho opakovaně zúročím. 

Nevnímám to tak, že bych chtěla čas „ušetřit“, ale zvažuji, jak a kam ho investuji. Skupinové online vzdělávání je skvělou platformou. Nejčastěji prodávám své kurzy skrz online kampaň přes menší produkt (který je zdarma nebo placený), online summity, webináře a podobně. 

Online kurzy mám nastavené jako samostudium, nebo provázené s mou podporou či s profesionálním týmem. Většinu kurzů tvořím tak, aby je bylo možné prodávat opakovaně.   

3. Co máš teď v hlavě jako svůj největší (tvůrčí) projekt či výzvu pro rok 2024?

Tvořím zážitkové členství pro podnikatelky – Evoluce poslání. Na jaře vydáme s těmito ženami společnou knihu plnou inspirativních příběhů. Už se těším, až budeme knihu nejen křtít, ale také s ní uspořádáme besedy a networkingová setkávání. 

Chci, aby komunita Evoluce poslání, která vznikla v srdci Evropy, byla na světové úrovni. Vzděláváním a službami, které tam poskytuji nejen já, ale i jednotlivé projekty žen. Aby rostly a posouvaly se. 

A celkově mým záměrem na letošní rok je další posun úrovně služeb v Alchymii ženy. Tvořit mimořádné dílo a dlouhodobě stabilní projekt. 

1. Jaký je tvůj vztah k penězům? A čím a jak se u tebe proměnil za posledních dvacet let?

Mám je rád hlavně v roli polštáře a antidepresiva. Víc je líp. Nikdy ale nebyly mou hlavní motivací, a proto si čím dál častěji připomínám, že nestojí za mnohé oběti.
 

2. Řešíš ve své práci dilema „výměna času za peníze versus opakované příjmy z produktů“? Jaká je tvá strategie? A realita?

Čas pro sebe považuju za stále cennější aktivum. Prodělávám následky „desetiletého” vyhoření – a tak dělám změny ve své pozici ve firmě, abych měl víc času pro sebe i rodinu. A současně abych se znovu v Melvilovi vrátil ke kořenům, ze kterých mé podnikání vyrostlo: ke čtení a ke tvorbě.
 

3. Co máš teď v hlavě jako svůj největší (tvůrčí) projekt či výzvu pro rok 2024?

Upravit svůj pracovní rytmus tak, abych byl zdráv a cítil se lépe. A zároveň aby to prospělo firmě.

1. Jaký je tvůj vztah k penězům? A čím a jak se u tebe proměnil za posledních dvacet let?

Můj vztah k penězům se proměnil především za posledních pár let. Dříve jsem měla velký strach z finančního nedostatku. Teď vím, že mám dostatek všeho, co zrovna potřebuju. Respektuju potřebu tvorby i odpočinku. Oba aspekty dost výstižně zrcadlí aktuální energetický stav. A peníze jsou podle mě energií.  

2. Řešíš ve své práci dilema „výměna času za peníze versus opakované příjmy z produktů“? Jaká je tvá strategie? A realita?

Nevnímám v této otázce rozpor. Nemám jeden typ práce, tvořím na několika úrovních. Příjmy mi tedy přichází z různých stran, různých zdrojů a vzájemně se doplňují. Je to má strategie i realita.  

3. Co máš teď v hlavě jako svůj největší (tvůrčí) projekt či výzvu pro rok 2024?

Mám v hlavě projekt, který propojuje má nejnovější poznání v oblasti lidského vnímání a potřebu jejich grafického zpracování. Výsledkem by mohla být možná kniha, výstava nebo v první fázi alespoň online prezentace. Uvidím, kam a kdy mě samotný proces zavede.

1. Jaký je tvůj vztah k penězům? A čím a jak se u tebe proměnil za posledních dvacet let?

Moje dětství bylo bohaté na zážitky a chudé na zdroje. Neměli jsme peníze. Rozhodl jsem se, že už to nechci zažít.

Ve dvaceti jsem začal podnikat. Peníze pro mě tehdy byly naprosto zásadní. Vybral jsem si kvůli nim IT. A později, když jsem zjistil, že mě IT vlastně moc nebaví… i weby a design. Peníze byly alfa a omega.

Dnes si nechám za svou práci dobře zaplatit, ale vlastně peníze zdaleka neřeším tolik. Už mám dost. Jasně, mohl bych mít víc… ale do hrobu si je stejně nevezmu.

2. Řešíš ve své práci dilema „výměna času za peníze versus opakované příjmy z produktů“? Jaká je tvá strategie? A realita?

Výměna času za peníze… je tu vždycky! Víc než fantazii pasivního příjmu řeším možný přínos a míru rizika. Produkty jsou vyšší riziko a vyšší možná odměna. Práce od hodiny je mnohem méně riziková… ale zase s nižší odměnou.

Dělám obojí. V House of Řezáč naceňujeme práci na dny. Zároveň děláme vzdělávací produkty, které jsou placené od účastníka. Část z nich je úspěšná a jejich „hodinovka“ je vyšší než u běžné práce. Ale pořád tam je hromada investovaného času.

Aktuálně už skoro nepracuju na klientských projektech, takže mám prostor se věnovat produktům.

3. Co máš teď v hlavě jako svůj největší (tvůrčí) projekt či výzvu pro rok 2024?

AI Univerzita. Umělá inteligence se teprve rozjíždí a čeká nás tam hromada změn. Vytváříme platformu pro současné a budoucí CAIO – lidi zodpovědné za využívání AI napříč organizací.

Tak a to je vše. Prozatím.

Zde ještě jednou všichni pohromadě

25top_pure.jpeg

Máme za sebou první třetinu projektu.

Díky moc všem, kteří se do něj zapojili. 🙏

Druhý díl velkého rozhovoru je o (životní) radosti, (nastavování) mindsetu, (cestovatelských) snech.

Opět upřímně a otevřeně.

Ale to už posoudíte sami.